PŘED BRANAMI TOCO-REY

Sešli jsme se ve 14:00 u staré školy v počtu 9 lidí a to já, Janča a Indy s Radovanem. S dětí přišli AňaK, Anit, Vojta s Kubou a v neposlední řadě Roland:)

Děti se nám vybalili a zahájili jsme schůzku tradičně a to hymnou RR a modlitbou. Po té jsme dětem pustili videokazetu, kterou našli předchozí schůzku a vydali jsme se na cestu.

První zastávka byla hned u posezení u fojtové stodoly. Indy s Radovanem potřebovali náskok na umístění pořadí k vysílači a tak jsme jim dali první úkol: zjistit číslo obecní úřadu. Náskok dostali dost velký, protože jim to dalo zabrat:)

Po splnění úkolu dostali další a to co nejdříve dojít k vysílači a podepsat se na papír v pořadí ve kterém přišli. Kopec nám dal trochu zabrat, ale naštěstí pro mě, Rolanda tahala Janča:)

Děti se podepsali, napili, udělali jsme foto a valili dále k tábotu Corryů (“mravenec”),protože tam už nás čekal další úkol-každý si v lese měl najít jednu věc, kterou pak ponese. Royloučli jsme se s Indym, který se od nás odpojil.

Z kopce jsme dělali závody až k jezírku “ČUMULANGMA”, kde jsme se opět vyfotili a šli zadní cestou k Hostašovicím.

Po cestě nic zajímavého nebylo, až na to, že si děcka dělali srandu z Radovana a Roland se zase chtěl zhoupnout přes každý kanál a patník, až jsme měli s Jančou vytahané ruce..

K vodopádu (studánka nad Hostaškama) jsme dorazili za šera, děti opět pojedli a další úkol byl, že každý dostal flašku s ryskou a musel ji imkem vody co nejdříve. Vyhrála Anit a to jenom díky Kubovi, který si spletl flašku a lil to do její:D

Za tmy sme procházeli Straníkem kolem hřitova (Aňak musela mít sklopenou hlavu aby ho neviděla), Roland střílel po autech, protože to byli čarodějnice. K dalšímu úkolu (bažině) každý vyfasoval noviny a musel jima projít krátkou trasu. Přešli jsme mostek a kousek za ním už byla připravena menší stezka odvahy, která se samozdřejmě už tradičně neobešla bez slz..po cestě měli nasbírat 10 lebek a dojít ke světlu – Janča:) Nakonec jsme to nějak zvládli a lezli do kopce bo bahnité cestě na vodárku. Byl to pro nás náročný stoupák a i Roland sebou praštil na zem, říkajíce, že už prostě dále nejde. S přemlouváním jsme teda vylezli až k vodárce, kde už byl náš cíl – brána města Toco-Ray a její hradby byli osvíceny sauronovým okem a mohli jsme si prohlédnout i bánu tvořící ze dvou strážů (Tima a Mikiho).

Do st. školy jsme dorazili cca pul 7 a hned uvařili výbornou večeři- těstoviny s mákem, máslem, cukrem a grankem. Po večeři jsme dokreslili mapu trasy a dočetli příběh a podívali jsme se na nějáké fotky a pohádku. Ačkoliv to byla dlouhá trasa, děcka byli večer velmi živí a jenom vedoucí jako vždy byli vyřízení..

Ráno se po snídani (rohlík s nutelou) vyrazilo do kostela a po té byl rozchod domů.

Bylo to super a doufám, že se nás příště sejde více:)